Kde lze plout? aneb Vybíráme lodní motor o výkonu 10 HP
Díky nové legislativě od dubna 2015 mohou nyní motorové čluny s lodním motorem do výkonu 10 kW na většinu významných vodních ploch, kde bylo dříve použití spalovacího motoru zakázáno. V rámci těchto nových pravidel představili u Mercury, ale také u Suzuki novinky na českém trhu.
Kde se smí plout?
O nové vyhlášce upravující pravidla provozu plavidel s vlastním strojním pohonem na vodních cestách a vodních plochách v ČR jste již určitě slyšeli. Jelikož se však často setkáváme s dotazy ohledně přesného znění a praktického výkladu, krátce si nová pravidla platící od dubna letošního roku zrekapitulujeme, aby nedocházelo k mylnému výkladu, který často slýcháváme ústy našich zákazníků:
1) Podmínky pro povolení plavby s motorovým člunem v ČR bez nutnosti registrace v evidenci Státní plavební správy a bez vlastnění průkazu VMP zůstávají stejné, jako byly dříve, což znamená, že řídit člun s motorem bez průkazu VMP můžete jen v případě, že výkon motoru nepřesahuje 4 kW - to odpovídá motorům o výkonu 5 koní (či chcete-li anglicky "horsepower", ve zkratce "HP"). Limitujících podmínek je samozřejmě více (max. délka plavidla, celková hmotnost atd.), plné znění najdete na webu SPS (či nově Plavebního úřadu) - odkaz na doklady plavidel, odkaz na doklady osob.
Výkon motoru "max. 5 koní" je však pro běžného rekreačního uživatele vlastnícího pramici, nafukovací člun nebo jinou menší loďku tím prvním praktickým omezením. S ohledem na pravidla pro nutnost evidence plavidla a pro nutnost vlastnění průkazu VMP při výkonu větším než 5 koní se tedy nic nemění.
2) Zcela nová je však legislativa a s ní i oficiální mapa ČR (odkaz) vyznačující vodní plochy, kde se smí plout. Jde samozřejmě o doplnění těch míst, kde se smělo i dříve (odkaz). Ve zkratce se dá říci, že oproti předchozímu stavu, kdy na většině vodních ploch v ČR byl zákaz provozu motorových člunů, je nyní situace přesně opačná a na většině významných vodních ploch v ČR nyní můžete plout s motorovým člunem. Konkrétně citujeme -
Účelové vodní cesty, kde je možná plavba plavidel se spalovacím motorem o výkonu nejvýše 10 kW (v mapě značeny ŽLUTĚ - pozn.) a ve výtlačném režimu plavby:
- > Vltava od říčního km 241,4 – po 239,60 včetně slepého ramene v Českých Budějovicích
- > Malše v Českých Budějovicích od místa odběru vody pro teplárnu (říční km 1,757) po ústí do Vltavy
- > Brněnská přehrada
- > Hracholusky
- > Lipno I
- > Máchovo jezero
- > Nové Mlýny I
- > Nové Mlýny III
- > rybník Svět
- > Vranovská přehrada
Lodní motory o výkonu do 10 kW - jaké to vlastně jsou?
Uvolnění plavby se tedy vztahuje, jak jste jistě pochopili z výše uvedeného, pouze na ty čluny a lodě, jež jsou poháněné lodními motory do výkonu 10 kW, což odpovídá přibližně 13,5 koní výkonu.
Běžně dostupné značky lodních motorů na českém trhu však motor s přesně takovým výkonem nenabízí. Motory o výkonu 15 koní stanovený limit 10 kW překračují, protože jejich nominální výkon je těsně přes 11 kW. Zákon žádnou toleranci ve výkonu nezná.
Proto jsou reálně dostupnými nejsilnějšími lodními motory splňující novou legislativu modely s výkonem 10 koní, resp. 7,2 - 7,4 kW. Každá větší značka lodních spalovacích motorů takový model nabízí, ať už jde o (abecedně, viz jednotlivé odkazy) o motory Evinrude B10 R4, Honda BF10, Mercury F9.9, Suzuki DF9.9A nebo Yamaha F9.9.
Vždy jde o dvou válcové 4-takty s přípravou palivové směsi v karburátoru. Objemy válců mají všichni těsně nad 208 ccm, jen honďácká BF10 vyčnívá se svými 222 ccm a jako jediná v tomto výběru deklaruje přesných 10 koní výkonu, tj. 7,4 kW. Mercury F9.9, Suzuki DF9.9A a Yamaha F9.9 jsou o desetinku koně slabší, což dokazuje i kilowatový údaj 7,3. Nejnižší výkon udává Evinrude: 7,2 kW, což odkazuje i k číslu na krytu motoru s hodnotou "9.8", myšleno klasicky v koních.
Tyto údaje jsou však trochu zkreslující a nemusí odpovídat pocitu z výkonu, který se člověku dostane, jakmile otočí rukojetí akcelerátoru naplno. A nebude to jen pocit, rozdíly mezi těmito motory jsou skutečně hlubší, než nějaká desetinka kilowatu či pár krychlových centimetrů objemu válců.
Důvodů je několik a rozdílná hmotnost motoru zatěžující záď člunu je jen jedním z těchto faktorů. Hlavně pro menší čluny nemusí jít o zrovna zanedbatelný rozdíl, když přihlédneme k tomu, že papírově nejsilnější Honda BF10 je také nejtěžší z našeho výběru se svými 46,5 kg je téměř o 10 kg těžší než hmotnost, kterou najdeme udávanou u Evinrude B10. Mercury, Suzuki a Yamaha jsou si v tomto ohledu poměrně vyrovnané - žádný z nich u nejlehčích modelů s krátkou nohou a s ručním ovládáním i startováním nepřekročí 40 kg.
Mnohem větší vliv na jízdní vlastnosti, které ten či onen lodní motor poskytují, je převodový poměr a specifikace vrtule. Zatím co vrtuli můžete bez větších investic vyměnit za takovou, která lépe odpovídá hmotnosti člunu a podmínkám provozu - přičemž dokonce volbou nerezové vrtule se vaše peněženka stane lehčí jen o několik tisíc korun - převodový poměr, a tedy rychlost otáčení vrtule v poměru k otáčkám motoru, změnit takto snadno nejde.
Výběr vhodné vrtule je zcela zásadní pro jízdní vlastnosti. Jen díky ní se může motor pokusit člun roztlačit a pokud máte vrtuli s parametry nevhodnými na váš člun, je prakticky jedno, jakou značku motoru jste zvolili. O to důležitější se stává výběr vhodného stoupání vrtule, jestliže máte těžší laminátový nebo hliníkový motorový člun, ale stejně tak v případě, že vlastníte sice lehký člun (např. nafukovací), ale jezdíte obvykle s větším zatížením nákladem. V takových případech je pak velký rozdíl, zda máte vrtuli se stoupáním 7" určenou pro tah a akceleraci, nebo zda máte rychlou vrtuli se stoupáním přes 10", která ani nemusí dovolit řádně motoru "dotočit" otáčky do žádaného rozsahu, ve kterých poskytuje maximální výkon.
Navíc není vrtule jako vrtule a rozdíly mezi nimi nekončí průměrem, stoupáním, materiálem a počtem lopatek. Pro dosažení optimálního výkonu může být rozhodující, jak jsou lopatky vrtule tvarované, což ukáže, do jakých podmínek, a tedy i na jeké motorové čluny, je ta či ona vrtule vhodná. Zde už ale zabíháme do detailů, se kterými vám jistě rád poradí váš prodejce.
Vraťme se ještě na chvíli k převodovým poměrům u výše vybraných motorů. Obecně se dá říci, že čím je poměr bližší hodnotě 1:1, tím se bude vrtule otáčet rychleji a tím také teoreticky dokáže člun pohánět vyšší rychlostí. Omezujícím faktorem této rovnice je však nejen výše popsaná vrtulová problematika (ne všechny tvary vrtulí pracují stejně efektivně ve všech rychlostech), ale hlavně faktické omezení fyzikálními zákony, kdy při překonání určité úhlové rychlosti dojde nevyhnutelně k odtržení proudění vody od lopatek vrtule, což je efekt známý v praxi jako "protočení" nebo "vzduchová kapsa". Kvůli tomu jsou převodové poměry u většiny běžných lodních motorů blízké hodnotě 2,00:1, tedy že jednomu otočení (klikové hřídele) motoru odpovídá půl otáčky vrtule. To dovoluje moderním propelerům pracovat v optimální rychlosti a neztrácet kontakt s vodou tím, že by se otáčely příliš rychle.
Proto se dá říci, že potenci k nejvyšší rychlosti v našem skromném výběru má Suzuki DF9.9A, jejíž převodovka pracuje s poměrem 1,92 otáček motoru k jednomu úplnému otočení vrtule kolem své osy. Hned v závěsu jsou Evinrude, Mercury a Yamaha, které udávají převodový poměr 2,08:1 a ukazují tím na vyváženost mezi maximální rychlostí a tahem při akceleraci. Na samém konci našeho srovnání se tak ocitá "nejsilnější" Honda BF10, která pracuje s převodovým poměrem určeným především pro tah, tj. 2,33:1, což odpovídá tomu, že tyto motory jsou velmi oblíbené mezi jachtaři, kteří potřebují pomocný motor pro všechny možné případy.
Hledáme tu nejsilnější "desítku"
Ze všech lodních motorů o výkonu 10 koní však není nejsilnější ani jeden z výše uvedených strojů. Ty nejsilnější motory v dané kategorii totiž pochází z mnohem (až dva krát!) silnějších modelů a světlo světa spatřily shodou okolností jen nedávno.
První výjimku z výše uvedených "desítek" tedy tvoří nový model Suzuki DF9.9 B (odkaz), který vychází z nedávno představených modelů DF15A a DF20A, které se jako jediné motory na trhu v dané třídě pyšní vstřikováním paliva a systémem sání Lean Burn. Chod motoru a proces spalování paliva jsou pod nadvládnou řídící jednotky, která posouvá technologii v této doposud výhradně karburátorové třídě lodních motorů zase o kousek dál, protože zlepšuje palivovou efektivitu a tichost chodu motoru. Velikým trumfem modelu F9.9 B je také nízká hmotnost - pouhých 44 kg, která se velice blíží klasickým "desítkám", které však výrazně převyšuje objemem svých dvou válců a tím také i silou, jež disponuje. A to je rozhodující, protože o to snáze dostanete člun do skluzu (kde je to povolené samozřejmě!) a o to snáze a ve větším pohodlí převezete větší počet osob.
Zcela nově také Mercury představuje model F10 (odkaz), který se konstrukčně shoduje s modely F15 a F20 (odkaz), jen je továrně "přiškrcen" na výkonu. Tento model byl původně určen pro španělský trh, kde je obdobné omezení pro plavbu na vnitrozemských vodách, jako u nás.
První, co na něm pocítíte, je jeho hmotnost 53,6 kg, když jej prvně vezmete do ruky - jako by svou robustností říkal: nejsem žádné "šidítko"! To potvrdí při každém přidání plynu, protože jeho výkon a síla vychází z největšího objemu válců v dané třídě, tj. 351 ccm. Ruku v ruce s robustním zpracováním každého detailu jde také jeho karburátorem řízená příprava palivové směsi, která by se mohla zdát jakkoli "primitivní", ale o to jednodušší, ověřená a ve výsledku spolehlivější oproti jakékoli elektronice.
Hledáte-li vhodný lodní motor na Vaši loď či člun, který dovolí užít uvolnění plavby na mnohých významných vodních plochách v ČR a nebojíte se silnějších strojů, pak nově představené modely od Suzuki v podobě DF9.9 B a od Mercury v podobě motoru F10 můžeme jen a jen doporučit.
